Aktuality

Omlouváme se všem uživatelům Bakalářů - zatím se po povinném zásahu v souvislosti se zákonem na ochranu osobních údajů nepodařilo odstranit následně vzniklou poruchu. Tým techniků na jejím odstranění pracuje.

 

Děkujeme za pochopení.

Vedení školy

Vážení zákonní zástupci, 

omluvte prosím poruchu na Bakalářích. Na jejím odstranění pracujeme. Přístup do klasifikace by měl být zprovozněn dnes ve večerních hodinách.

 

Děkujeme za pochopení.

Vedení školy

Milí studenti,

 

červenec a srpen jsou za námi, ba i za vámi, a tak se těšíme na poprázdninové setkání.

 

Očekáváme vás v pondělí 3. září jako obyčejně nejpozději v 7.55 hod. Ve škole strávíte se svým třídním učitelem dvě vyučovací hodiny. Přezuvky a psací potřeby s sebou.

 

Nově nastupující žáci budou čekat před hlavním vchodem na svoji třídní učitelku Mgr. Volkovou. Pro vás máme připraveny učebnice, proto dorazte s batohem. Určitě nezapomeňte přezuvky, psací potřeby a vysvědčení ze 7. třídy. I vy strávíte na gymnáziu dvě vyučovací hodiny.

 

Přeji vykročení správnou nohou a s dobrou náladou!

 

Mgr. M. Halíková

Milí studenti,

 

podařilo se vám zvládnout další školní rok, projít všemi nástrahami, které si pro vás studium a pedagogové připravili, a tak jsou pro vás následující volné dny jistě příjemnou změnou.

 

Chvíli lenošte, ale po pár nudných dnech zkuste vymýšlet, jak si volno okořenit trochou horského vzduchu, hradních rozvalin, zámeckých okruhů, lesních mýtin či chladivých vod. Nezapomeňte, že pro studenta je nejlepším přítelem kniha (pes má místo druhé) a že se dá vzít všude s sebou -:). Rádi se vás v září zeptáme, kolik přátelství jste navázali...

 

Upozorňuji na skvělou akci Českého rozhlasu Praha - po celé léto vysílá v různých časech zdramatizovaná díla Julesa Verna! Jedná se o maturitního autora, po A. Christie je druhým nejpřekládanějším autorem světa, proto vřele doporučuji vyhledat na internetu - co, kdy a v kolik - a poslechnout si rozhlasová vynikající zpracování. Mj. vysílají hodinovou hru každou sobotu od 13.00 hod. Bezva doplnění letního oběda, zkuste to!

 

Vážení kolegové,

i Vám přejeme zasloužený klid a prázdninovou pohodu. 

 

Za vedení školy

M. Halíková

V průběhu právě uplynulého víkendu se konalo republikové kolo Mladého zahrádkáře - soutěže zaměřené na znalosti a dovednosti z oblasti biologie. Obě studentky, které za naše gymnázium vystoupily, skvěle reprezentovaly nejen naši školu, ale také Tachov a celý Plzeňský kraj. 

Veronika Voltrová ze 4.B obsadila ve své kategorii 2. místo v republice.

 

Tereza Hladíková z 5. r. se umístila ve stejné kategorii na 5. místě v republice.

 

Oběma uvedeným studentkám všichni blahopřejeme k vynikajícím výsledkům!

Vážení zákonní zástupci,

 

upozorňujeme na následující sdělení jídelny:

Dne 29. 6. a 3. 9. 2018 mají všichni žáci základních škol, kteří u nás odebírají obědy, a studenti gymnázia centrálně jídlo odhlášeno. Jedná se o den, kdy se vydává závěrečné vysvědčení a kdy žáci odcházejí ze školy velmi brzy, a o první školní den, kdy je situace obdobná.

 

Pokud máte o jídlo pro své dítě v těchto datech zájem, musíte si ho individuálně nahlásit.

 

Děkujeme za pochopení.

M. Halíková

 

 

Před několika dny proběhla soutěž Mladý zahrádkář pod hlavičkou ÚS ČZS Tachov.

Z řad našich studentů se kategorie B zúčastnili:

Eliška Zítková - 2. místo,

Jiří Kratochvíl - 3. místo.

 

Oběma děkujeme za reprezentaci školy a blahopřejeme jim k úspěchu.

Výměnný pobyt na Slovensku

 

Z mých vlastních zkušeností se mi zdá, že většina lidí u nás i na gymplu vidí Slovensko jako slabšího, ošklivějšího a chudšího bratříčka Česka. Všichni, co jste doteď souhlasili, se styďte. Po naší návštěvě západní části Slovenska (Dubnica nad Váhom, okres Trenčín + Bratislava) bych se tam s radostí přestěhoval. Napíšu vám toho víc, ale pro vás, co nechcete dlouze číst: ženy jsou zde krásnější, muži upravenější, města čistější, děti vychovanější a zdá se, že lidi jsou tady celkově šťastnější…

 

Člověk by si myslel, že krajina se nemůže moc lišit, ale Slovensko je kopcovitější (to je samozřejmě způsobené výskytem hor v oblasti). Krajina byla spíš zalesněná - jako stvořená pro milovníky přírody.

 

Teď už k průběhu výletu. Po příjezdu asi v 18:30 jsme se rozdělili mezi hostitele a jeli jsme k nim domů. V den příjezdu se toho moc nestalo, po 12hodinové cestě se vám nechce nikam chodit, a tak se věci začaly dít až druhý den.

 

V úterý byly na hlavním programu prezentace žáků gymnázia v Dubnici. Prezentace byly povedené a ti lidé o tom, co prezentovali, skutečně něco věděli. Následovala hodina ve třídě našeho „hostitele", oběd a nějaký odpolední program (však to znáte). Poté jsem procházel městem, pozoroval lidi a hledal nějaké rozdíly. Na žádné jsem nenarazil, co jste čekali? No možná tam mají víc černochů.

 

Středa. Navštívili jsme dubnický „kaštieľ “ (ne kostel), ani nevím, jak se to píše, nebo co to je. Vypadalo to jako náš kostel, jen tam nebyli svatí, takže kostel bez svatých? Náš pan průvodce, který ani průvodcem nebyl, začal prohlídku větou: „Jsem místní historik, teď normálně piji kafe a jím buchty, snad vás úplně neunudím.“ Bohužel měl pravdu a tohle bylo to nejzajímavější, co řekl. Pak jsme jeli do Trenčína, ten hrad, co tam mají, je překrásný. Jen bych doplnil, že za celý pobyt jsme nenarazili na místo, kde by dělali špatné jídlo nebo kafe. A jedna zajímavost, pro Slováky je normální dávat si ke kebabu rýži, jo, rýži!  Pro hipstery země zaslíbená.

 

A čtvrtek - Bratislava.  Chci být politikem, udělat tuhle zemi lepší, a jestli bych vydržel v politice do pozdního věku, rozhodně bych se chtěl stát velvyslancem v Bratislavě - jako taková dovolenková práce pro politickou mrtvolu, úžasný. Bratislava je totiž krásná, čistá a i poměrně prázdná (populace cca 420 000) a oproti Praze mnohem modernější, nevěříte? Jeďte tam... Na Bratislavu jsme měli jen 5 hodin, a proto jsme měli zamluvený „vláček Přešpuráčik“ (Bratislava se dřív jmenovala Prešpurk - to je maďarsky). Past na turisty, design - hrozný kýč, ale projeli jsme s ním většinu památek Bratislavy. Všechny byly moc hezké a žádná z nich se nerozpadala tak jako u nás. Rozchod jsme měli 2 hodiny, takže většina se rozutekla do obchodů a restaurací, ale já jsem měl klidnější přístup, koupil jsem si zmrzlinu, sedl si v parku, koukal na lidi a stromy, poslouchal hudbu a musím vám říct, že ostatní byli unavení, ale já v nejlepší náladě za celý týden…  Menší rada: nemusíte vidět všechno, možná právě proto, že jsem viděl tak málo, jsem byl z Bratislavy tak nadšený.

 

Závěrem, tohle vám nikdy neřekne, jaké Slovensko je, ale může vás to navnadit se tam jet podívat. Teď to, co se dělá vždycky: chci poděkovat našim doprovodným učitelkám, paní Bambasové i Koubkové, že zodpověděly každou moji hloupou otázku, nic nehrotily a nechaly každého, ať si výlet užije podle sebe. Dále svým spolužákům a nakonec všem hostitelským rodinám a partnerskému gymnáziu za to, že nám naši cestu umožnili. Byli jste skvělí, budeme se na vás těšit. Snad příští rok u nás.                                                                                                                                                     

Napsal: Adam Hemr, upravila: Eliška Lukejová, 5. ročník

 

Žákyně a žáci Gymnázia, Tachov se zúčastnili mezinárodního setkání mládeže ve Flossenbürgu, které se každoročně koná v termínu výročí osvobození koncentračního tábora americkou armádou.

 

Strávili jsme sedm dní s úžasnými lidmi z devíti zemí světa - z Běloruska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Polska, Ukrajiny, Izraele a České republiky. Celý týden byl tematicky zaměřen na holocaust a témata s ním spojená.Program připravený pracovníky Gedenkstätte byl velmi pestrý. Ačkoliv byl tento meeting zaměřen na velmi citlivé a depresivní téma, dokázali si s ním bravurně poradit. O holocaustu jsme se bavili prostřednictvím workshopů a společných diskuzí výhradně v angličtině.

Stihli jsme také navštívit města, jako jsou Regensburg, Weiden, Happurg (vězni zde měli postavit tajnou podzemní továrnu na výrobu zbraní) a Hersbruck (zde byl vybudován jeden z pobočných táborů Flossenbürgu) nebo Neustadt. Do Neustadtu jsme byli pozváni místní radnicí na společnou večeři s bývalými vězni tábora Flossenbürg a jejich rodinami. Bylo to velice dojemné, protože od války již uběhla spousta let a počet pamětníků je stále menší a menší. Symbolickou pochodeň svědectví tak přebírají jejich děti, dokonce i vnoučata.

Jeden večer jsme příjemně strávili hraním bowlingu, další zase hraním společenských her v  Jugendherberge Trausnitz, kde jsme byli ubytováni na malebném hradu. Celý týden jsme měli krásné počasí, za  které jsme byli vděční, když jsme poslouchali vyprávění o tom, v jakém chladu a jak oblečeni zdejší vězni museli pracovat. Měli jsme také možnost prohlédnout si celou expozici Gedekstätte Flossenbürg nebo navštívit místní lom, který dodával materiál k budování nacistického Německa a ve kterém pracovali vězni v neuvěřitelných podmínkách.

V sobotu jsme poslouchali příběh přeživšího z koncentračního tábora z Flossenbürgu, pana Michala Salomonovice. Celý svůj čas věnuje mladým lidem. Snaží se jim vštípit, jak důležitá je tolerance ke všem ostatním a co se může stát, když lidé podlehnou svodům jakékoliv ideologie.

Vrcholem celého setkání byl pro nás „DEN D“, a to neděle, kdy se konala oficiální slavnost k 73. výročí osvobození koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Měli jsme čest hrdě nést český a slovenský věnec k památníku československých obětí v tomto táboře. Ještě předtím nás a všechny pozvané pozdravili představitelé a zástupci Bavorského státu a  Stiftung  Baayerische Gedenkstätte. Celý akt jsme zakončili zazpíváním české a slovenské hymny s paní Lydií Holinkovou, konzulkou Generálního konzulátu České republiky v Mnichově.

Mnohokrát děkujeme všem, díky kterým jsme mohli zažít úžasný týden s úžasnými lidmi. Všichni jsme si našli nové přátele a prožili s nimi nezapomenutelné chvíle.

Filip Lukeš, žák 4. ročníku Gymnázia, Tachov