Morella - perla templářských hradů
- Podrobnosti
- 30. září 2018
V úterý 18. září jsme se krátce po poledni vydali autobusem na výlet do malého středověkého městečka Morella, nacházejicího se v horách zhruba hodinu jízdy od Peñíscoly. Cesta byla místy díky křivolakým zatáčkám a prudkému stoupání krajně nebezpečná, ale naši zkušení řidiči nás tam nakonec v pořádku dopravili. Jakmile jsme vystoupili z autobusu, utkvěl náš zrak na dominantě města, na Castillo de Morella - templářském hradě, který se vypíná nad okolní krajinu do výše 1070 m n. m.
Tato gotická stavba, umístěná na masivní skále uprostřed města, se může pyšnit zachovalým vězením, městským opevněním, šesti vstupními branami, klášterem a vojenským cvičištěm. Při výstupu na tento hrad jsme z mnoha vyhlídek mohli pozorovat krásné okolí města a postupně jej spatřit ze všech čtyř světových stran. Nejlepší výhled se nám však naskytl až na samém vrcholu hradu. Zde jsme po menším odpočinku opět nabrali energii a následně se vrátili zpět do města pod námi. Výlet ještě neskončil a ve městě nás v místním obchodě čekala menší degustace španělských kozích a ovčích sýrů. Studentům tyto sýry velice chutnaly a společně s vyhlášeným medem z vedlejšího obchodu si mnoho z nich tyto produkty také koupilo.
Po návštěvě spletitých středověkých uliček a obchodů jsme se vypravili zpět do Peñíscoly, do níž jsme se vrátili ve večerních hodinách.
Jarda N. (6. r.)
Z mnohých zdejších měst na nás dýchá spousta historie. Územím Španělska se postupně prolily snad všechny nejznámější národy - Keltové, Féničané, Řekové, Římané, Vandalové, Vizigoti a Arabové. Proto je studentům co ukazovat. Při klesání cestou z hor jsem neodolala a nechala zastavit v malém městečku Catí. Je vyhlášené svými kozími a ovčími sýry a skvělou rodinnou firmou na výrobu tureckého medu. Ale já chtěla všem ukázat římskou stavbu - veřejnou prádelnu. Kamenná obdélníková stavba se soustavou několika nádrží s vodou sice působila opuštěně, ovšem mé vyprávění zavedlo účastníky zájezdu o tři roky zpět, kdy jsme tu zastihli stařenku, která opravdu prala prádlo. Tehdy mi vysvětlila, že má sice od dětí doma koupenou pračku, ale je zvyklá prát na tomto pro nás historickém místě celý život. Jako kdybychom se propadli v čase...
M. Halíková